Sbírky online

Západočeská galerie v Plzni, p.o.

Sbírka ZČG patří k významným uměleckým fondům v České republice. Jejím jádrem je umění české provenience, zejména z období 19. a první poloviny 20. století. Kresba, malba a plastika 19. století, fin de siècle a předválečné a meziválečné moderny (zejména českého kubismu) tvoří ucelené, mimořádně hodnotné soubory s díly nejvýznamnějších umělců (Karel Purkyně, Antonín Chittussi, Václav Brožík, Mikoláš Aleš, Jan Preisler, Antonín Slavíček, Jan Štursa, Bohumil Kubišta, Emil Filla, Otto Gutfreund, Jan Zrzavý, Rudolf Kremlička, František Tichý, Jindřich Štyrský, Toyen, nově též Zbyněk Sekal, Jiří Kolář a další). Ojedinělá díla vysoké kvality obsahuje rovněž početně skromnější sbírka starého umění, zahrnující období 14.–18. století. Středověké umění obsahuje vynikající díla pocházející z regionálních, ale i pražských a zahraničních dílen (zejm. Norimberk). Ve sbírce barokního umění jsou zastoupeni významní domácí i evropští mistři (Matyáš Bernard Braun, Cornelis Schut, Johan Joseph Zoffany).
Důležitou součástí sbírek je kolekce regionálního umění 19. a 20. století (Josef Mandl, Augustin Němejc, bratři Špillarové). Zde na meziválečnou tvorbu členů Sdružení západočeských výtvarných umělců v Plzni (Josef Hodek, Bohumil Krs, František Pořický, Josef Tetínek) navazují autoři druhé poloviny 20. století, jejichž tvorba byla v posledních letech doplňována uvážlivými akvizicemi (např. Vladimír V. Modrý, Jiří Patera, Miroslav Tázler, Milan Maur). Sbírku ZČG tvoří vesměs díla spojená s českým prostředím, přesto zahrnují i významné příklady zahraniční, zejm. středoevropské produkce (Luma von Flesch-Brunningen, Gabriel von Max aj.).
Původní fond umělecké sbírky galerie, která oficiálně zahájila svou činnost v lednu 1954 (tehdy jako Krajská galerie v Plzni), vznikl postupným sléváním částí či celků uměleckých sbírek několika institucí: Západočeského muzea v Plzni, Obrazárny města Plzně a Plzeňské banky. Od té doby je nadále rozšiřován. Sbírkový fond byl od počátku rozdělen na čtyři tradiční podsbírky: Obrazy, Plastiky, Kresby a Grafiky. V roce 2009 přibyla nová podsbírka Architektura. Profil této podsbírky se zaměřuje zejména na architekturu Plzeňského kraje od 19. století po současnost s kvalitativním těžištěm v regionálních projevech architektury moderny, zejména funkcionalismu. Nejnovějšími podsbírkami jsou Grafický design a Fotografie, založené v roce 2025.

Sbírky

Architektura

K založení podsbírky Architektury došlo v roce 2009. Hlavní pozornost se zaměřuje na architektonickou tvorbu na území Plzeňského kraje v období druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Výhledově se předpokládá zaměření rovněž na vybrané současné projekty.
Prvotním zájmem je uchování historické dvojrozměrné dokumentace architektonických návrhů a realizací (od skic přes projekty až po fotografie realizací a korespondenci). Zatím se podařilo od dědiců získat podstatnou část archivu vynikajícího plzeňského architekta a pedagoga Bohumila Chvojky (cca 1700 položek z období 1905–1960) a jeho dětí – rovněž architektů – Marty Chvojkové a Bohumila Chvojky ml. (práce z let 1947–1960). Další významný soubor představuje část (zejména fotografického) archivu Karla Lhoty, mj. spolupracovníka Adolfa Loose. Rovněž v tomto případě předměty získala ZČG od rodiny. Součástí podsbírky je také cenný fragment souboru historických fotografií návrhů a staveb architekta Ladislava Skřivánka, který měl rovněž k regionu rodinné vazby.
Část dvojrozměrných dokumentů se týká jednotlivých významných staveb v Plzni a regionu. K významnějším položkám se prozatím řadí stavební dokumentace komplexu společenských budov tzv. Pekla v Plzni, včetně nerealizovaného návrhu dostavby z r. 1937, dále kolekce fotografií plzeňského výstaviště (60.–70. léta 20. století), fotodokumentace stavby Tyršova mostu v Plzni z první poloviny 30. let 20. století a fotografie interiéru Vinárny Ulrich na Americké třídě v Plzni (40. léta 20. století).
Trojrozměrné předměty zastupuje dobový nábytek a soudobé modely staveb, jejich souborů a částí. Nábytek ve sbírce pochází ze 30. let 20. století (např. atypické křesílko malíře Josefa Hodka, vlastní pracovní stůl s křesílkem architekta Karla Lhoty, čalouněné loosovské křeslo a celek loosovské ložnice Františky Svobodové z Plzně). Modely vznikají postupně, zejména pro potřeby výstav pořádaných ZČG. Při jejich zhotovení je důraz kladen na jednotné pojetí modelů, včetně měřítka 1 : 50, a výběr vychází ze snahy o vybudování řady reprezentující objekty klíčové pro vývoj architektury regionu přibližně v rozmezí 1850–1950. Důraz je přitom kladen na stavby již v původní podobě neexistující, např. činžovní dům s bytovým interiérem rodiny Hirschovy (1910), Sokolský pavilon (1921), Rohrerova vila (1930), Pavilon města Plzně na výstavišti (1938), Rybářská bašta tamtéž (1967) atd. Kuriozitu mezi modely představuje dvojice funkčních zmenšených neonových poutačů dle předloh z 30. a 60. let 20. století. Značná část trojrozměrných předmětů je dlouhodobě prezentována v expozici v Semlerově rezidenci v Plzni.

Fotografie

Ačkoli je fotografie již delší dobu nedílnou součástí jiných podsbírek, zejména Architektury, jako svébytné umělecké médium je v galerijním fondu zastoupena až od roku 2025, kdy byla založena samostatná podsbírka Fotografie.
V prvních letech se ve svém rozvoji zaměří především na akvizice umělecky hodnotné tvorby osobností, které nejsou ve sbírkách českých institucí dostatečně zastoupeny. Půjde jednak o autory, kteří působili mimo hlavní centra uměleckého provozu a zůstávali tak stranou pozornosti sbírkotvorných institucí, jednak o osobnosti spojené s regionálním prostředím, v němž dosud chyběla instituce systematicky shromažďující uměleckou fotografii. Významnou součástí profilu podsbírky proto bude zpočátku zachycení fotografické tvorby osobností spojených s Plzní a Plzeňským krajem.
Prvním takovým přírůstkem je soubor devíti fotografických děl Miroslava Kovala z 80. a 90. let, zahrnující jak klasické černobílé fotografie přírodních detailů a struktur, tak fotoprůsvity (fotogramy) přírodnin.

Grafický design

Podstatným impulsem k založení jedné z nejmladších podsbírek ZČG se stala významná akvizice prací předního českého designéra Rostislava Vaňka v roce 2025. Tvorbu českých grafických tvůrců představuje ZČG příležitostně již od roku 2013 (Robert V. Novák, Baobab, Luboš Drtina, Studio Najbrt a další). Od roku 2024 se staly přehlídky této umělecké oblasti pravidelnou součástí galerijní dramaturgie. Spolu s nimi bude budována také uvedená podsbírka, která se zaměří na systematické shromažďování prací významných osobností českého grafického designu. V současné době tvoří základ podsbírky především plakátová a typografická tvorba Rostislava Vaňka a Jana Solpery.

Grafiky

Podsbírku tvoří více než 1300 inventárních čísel (tj. kolem 2000 jednotlivých položek) zahrnujících volné grafické listy, exlibris i drobnou užitou grafiku v časovém rozmezí od závěru 15. století do současnosti.
Jádro tvoří práce českých autorů, v menší míře jsou zastoupeny práce zahraniční provenience (novotisky dřevorytů Albrechta Dürera, jednotlivé listy Salvatora Dalího či Pabla Picassa a několik desítek prací slovenských autorů).
Starší grafika 15. až 18. století je reprezentována dřevoryty Albrechta Dürera, soubory litografií Jiřího Döblera, Adolfa Friedricha Kunikeho, Aloise J. N. F. Senefeldera, lepty Václavy Hollara, rytinami Klimenta Kohla a početnějším souborem grafik příslušníků rodiny Balzerů.
Menším počtem je zastoupeno období 19. století: vedle jednotlivostí od Josefa Führicha, Josefa Berglera nebo Josefa Mánesa se jedná především o soubor litografií vztahujících se k Machkovu grafickému cyklu Dějiny české v obrazích.
Podobně torzovitě jsou ve sbírce zahrnuti autoři přelomu 19. a začátku 20. století. Pouze jednotlivostmi je zastoupeno dílo Vratislava Huga Brunnera, Františka Kupky či Vojtěcha Preissiga, početnější jsou práce Viktora Strettiho, Tavíka Františka Šimona nebo Maxe Švabinského. Naopak velmi rozsáhlým souborem, čítajícím bezmála dvě stovky listů, je ve sbírce zastoupena tvorba Jana Konůpka. Významný podíl Konůpkových prací spadá do období jeho pedagogického působení na průmyslové škole v Plzni v letech 1910–1923. Nejmladší generaci zastupuje Bohumil Kubišta unikátním souborem 16 zinkových matric a trojicí leptů pocházejících z raného období autorovy tvorby.
Významný a ucelený soubor představuje konvolut zhruba 80 grafických listů Josefa Váchala, zaujímající poměrně dlouhý časový úsek let 1909–1952 (listy náležející do větších autorových souborů, samostatné grafiky, věnovací listy, exlibris a další) a práce jeho životní družky Anny Mackové (cyklus dřevorytů Zvířátka, volné listy z poloviny 20. let). Další významnější celek tvoří grafiky Františka Tichého (především ilustrace).
Období 60. let reprezentuje 24dílný soubor leptů Apokalypsa Jana Koblasy a dále několik jednotlivostí Vladimíra Boudníka, Ladislava Čepeláka, Čestmíra Kafky, Naděždy Plíškové, Jaroslava Šerých, Adrieny Šimotové a dalších. Od konce sedmdesátých let se do podsbírky dostávají početnější celky aktuálního umění, většinou ale nahodile v souvislosti s pořádanými výstavami. Jedná se o kolekce prací Cyrila Boudy, Adolfa Borna, Jiřího Švengsbíra, v menší míře Josefa Lieslera nebo Jaroslava Hovadíka. Jednou z posledních akvizic spadajících do tohoto období je soubor litografií Aleše Najbrta.
Z regionálních autorů je v různě početných souborech zastoupena tvorba Františka Eisenreicha, Josefa Hodka, Svatopluka Jankeho, Aloise Moravce, Karla Špillara, Josefa Tetínka nebo Karla Votlučky.

Kresby

Podsbírka Kreseb začala vznikat v 50. letech 20. století při založení galerie převodem téměř 500 děl ze Západočeského muzea v Plzni. Tento základ se postupně rozšiřoval, nejprve prostřednictvím darů, a od roku 1957 také nákupy od umělců a soukromých majitelů. Ve druhé polovině 20. století byla podsbírka obohacována o významná díla Jana Preislera, Františka Kupky, Františka Tichého, Josefa Šímy, Julia Mařáka a dalších autorů. Naproti tomu tvorba soudobých umělců byla v tomto období zastoupena jen omezeně. K jejímu doplňování došlo až po roce 1990, kdy do podsbírky přibyla díla Jiřího Johna, Adrieny Šimotové, Karla Malicha, Václava Boštíka, Jiřího Koláře a dalších.
Dnes podsbírka zahrnuje díla od 18. století až po současnost, přičemž nejvýrazněji jsou zastoupeny práce z 19. a zejména 20. století. Svou kvalitou a zastoupením významných autorů je srovnatelná se zdejší podsbírkou Obrazů.
Mimořádnou součást představuje rozsáhlý soubor kreseb Mikoláše Alše, který zahrnuje také jeho kartony, tedy přípravné kresby určené k realizaci sgrafit na plzeňských domech. Významné jsou rovněž početnější soubory dalších autorů. Zvláštní místo mezi nimi zaujímá plzeňský rodák Hugo Boettinger, jehož kresebná pozůstalost rozšířila fond o téměř čtyři tisíce kreseb aktů, cestovních skic, karikatur, školních prací a dalších studií. Oba tito autoři patří mezi nejpočetněji zastoupené autory, k nimž je nutno doplnit i jména Františka Sequense, Václava Jansy, Augustina Němejce, Maxmiliána Pirnera nebo Alfonse Muchy.
Celkem podsbírka čítá téměř 2 000 inventárních položek, pod nimiž je evidováno kolem 7 000 jednotlivých předmětů. Její hodnota spočívá nejen v zastoupení významných osobností českého umění, ale také v početných autorských souborech a v propojení celostátního a regionálního výtvarného prostředí. Podsbírka přitom není uzavřeným historickým celkem, ale nadále se rozšiřuje prostřednictvím nových akvizic. V posledních letech ji obohatily například významnější soubory kreseb Bohumila ‚Bimby‘ Konečného, Jiřího Koláře či Bohumila Krse.

Obrazy

Sbírka malířství je blíže popsána prostřednictvím kolekce malířství

Plastiky

Podsbírka plastik má v současnosti přes 400 inventárních čísel. Základ souboru tvoří díla z konce 19. a první poloviny 20. století, která byla do podsbírky zařazena převážně v průběhu 50. a 60. let. Už v Obrazárně města Plzně, jejíž fond ZČG při svém založení převzala, byly k vidění práce J. V. Myslbeka, Jana Štursy a samozřejmě i místních autorů Otakara Waltera či Aloise Langenbergera.
Sochařská díla konce 19. a počátku 20. století tvoří v rámci podsbírky zajímavý celek, který dobře zachycuje všechny tendence, kterými české sochařství prošlo v tomto přelomovém období. Autoři (Josef Václav Myslbek, Stanislav Sucharda, František Bílek, Josef Mařatka, Bohumil Kafka, Jan Štursa) jsou zastoupeni někdy jen jedním nebo dvěma drobnějšími, nicméně kvalitními díly.
Další větší celek představují sádrové či bronzové odlitky expresionistických a kubistických děl Bohumila Kubišty, Emila Filly a Otto Gutfreunda, nakupované často v 60. a 70. letech přímo od dědiců.
Od počátku byli v podsbírce zastoupeni také umělci spjatí s regionem, zejména členové Sdružení západočeských výtvarných umělců (Alois Langenberger, Václav Koukolíček, František Kočí, Otakar Walter, Jaroslav Hruška). Tato kolekce je však nevelká a je záměrem ZČG díla těchto pozapomenutých sochařů, tvořících zejména ve 20. až 40. letech 20. století, podle možností doplňovat.
Středověká a barokní plastika je početně skromnější, obsahuje ale několik vzácných děl. Většina byla získána už v počátcích existence ZČG převodem ze Západočeského muzea v Plzni. Sem patří například drobná Dýšinská madona z dílny Mistra Michelské madony ze 14. století, nebo malé sousoší Zvěstování Panně Marii od Matyáše Bernarda Brauna, vytvořené během sochařova působení v cisterciáckém klášteře v Plasích ve 20. letech 18. století.
Od 90. let je doplňováno zejména období 2. poloviny 20. století až po současnost. Pozornost byla zatím více věnována zejména umění 60. let. Do podsbírky se tak podařilo získat díla Vladimíra Janouška, Aleše Veselého, Jana Koblasy, Vladimíra Preclíka, Františka Pacíka, Zbyňka Sekala, Jiřího Seiferta či Zdeny Fibichové.
Výjimečné místo má čerstvá akvizice z roku 2025, soubor 102 děl z pozůstalosti Zbyňka Sekala, který ZČG odkázala vdova po umělci. Ze současných plzeňských autorů je zde několika díly zastoupen například Benedikt Tolar.